Díky za sezónu, těšíme se na tu příští

Florbalová sezóna skončila předčasně, důvody všichni známe a nemá hlubšího smyslu je pitvat nebo horovat nad neodehranými zápasy - je to tak, jak to je a jinak to být nemůže. Jelikož je záhodno zhodnotit uplynulou sezónu s výhledem na tu příští, přinášíme krátké sezónní summary toho, co se v mládeži FBC Letka událo.

Skončená sezóna začala skvěle, a to historicky prvním letkařským kempem. To, co zrálo v hlavách trenérů už nějakou dobu, se zhmotnilo v červenci na Morávce v Beskydech. Skvělý trenérský tým bavil hráčky a hráče nejen florbalovým tréninkem, ale užili si i tenisových kurtů, travnaté plochy, atletického oválu. V neposlední řadě i splav na řece Morávce přinášel nové vjemy a zážitky 30 dětem, které si odnesly hezké vzpomínky na celý život. Vpravdě historickým a zaznamenáníhodným byl i seskok atletického trenéra Standy Josefuse padákem, kterýžto zážitek byl zvěčněn i fotografií, kterou dostal zarámovanou na pracovní stůl a v těžkých chvílích si může pohledem na ni připomenout měkké přistání na Lipovém.

Byť jsme početně i rozpočtem malý tým, v uplynulé sezóně jsme měli přihlášeny všechny mládežnické (chlapecké) kategorie. Děvčata samozřejmě nepřišla zkrátka, zapojila se do klučičích týmů a jejich přínos byl neoddiskutovatelný. Od nejmladší přípravky, přes elévy, mladší a starší žáky, dorosty až po juniory probíhala sezóna zdárně. David Radošovský a Martin Bořucký dokonce nakoukli do prvního mužského týmu a rozhodně se neztratili. S áčkem si zatrénoval i Martin "The Beast" Döhner - starší žák, který opanoval statistiky nejen ve své kategorii, ale i v dorostech a je na nejlepší cestě, při poctivém a pravidelném tréninku, zahrát si za pár let kvalitní seniorskou soutěž. A klidně i mimo Českou republiku.

U nejmladších - přípravkářů a elévů - chce trenérský tým usnadnit jejich seznámení s florbalem a organizovaným sportem obecně. Vybudovat pozitivní emoční vazbu k florbalu a sportu jako takovému, na které pak postupně mohou budovat i individuální dovednosti. Byť s ohledem na časové limity nejsem schopen sledovat veškeré dění v těchto kategoriích, tak co co jsem měl možnost vidět na turnajích a tréninzích, mě naplňuje optimismem s ohledem na další vývoj a budoucnost klubu. Děti trénování baví, na zápasy se těší a byť výsledky nejsou vždy ideální, neházíme flintu do obilí, jelikož výsledky nejsou tím hlavním kritériem, na které se u nejmenších zaměřujeme. Poděkování patří trenérské sestavě Víťa Poskočil, Petr Stromský a Jirka "Fido" Friedecký, kteří bravurně zvládají péči o ty, kteří jsou pro naši budoucnost ti nejdůležitější.

O stupínek výš pak odtrénovali a odehráli sezónu mladší a starší žáci. Mladší žáci úspěšně absolvovali na sklonku sezóny minulé neligový turnaj v Bílovci, který naznačil možnosti v právě ukončeném ročníku. Tým, který byl po základní skupině na odpis mizernými výsledky i hrou, se dokázal přes noc zvednout a v playoff předvedl obrovskou morálku, snahu a entusiasmus, který doslova šokoval všechny očité svědky v bílovecké hale. Ve finále došly síly, ale stříbrná placka byla pro mě osobně hodnotově výše než pohár pro vítěze. V ligové sezóně se mlži potýkali s trochu nevyrovnanou výkonností, soutěžní utkání odchytali s golmánským duem Halfar-Špánek z elévů a i do pole byla početná výpomoc z nižší kategorie. Celkově sezóna průměrná, je na čem stavět, ale je třeba i intenzivně trénovat.

To u starších žáků jsme zažili snovou sezónu. Radimu Janečkovi se podařilo vykřesat z hráčů - někdy tvrdou, ale zodpovědnou a cílevědomou prací - jiskrný tým. Tým, který se po pomalém startu a mizerném turnaji v Odrách, který nakonec stál Letkaře v tabulce lepší umístění, dokázal zmobilizovat a v závěrečné fázi sezóny produkovat pestrou, kombinační hru se všemi důležitými aspekty pro pohledný a úspěšný florbal. Fyzické nasazení, mentální koncentrace na výkon, schopnost odevzdat v potřebnou chvíli pro tým, co je potřeba - to jsou parametry, které jsme chtěli v tréninku akcentovat a které tým přijal za své a předváděl je na palubovkách napříč regionem. Jsem osobně přesvědčen, že tento mančaft fungoval nejen na hřišti, ale i v kabině, a byl postrachem všech soupeřů. A i když trénink nebo zápas někdy bolel, věřím, že si to holky a kluci užívali stejně jako rodiče v řadách fanoušků na tribunách. Osobně mohu zodpovědně prohlásit, že za těch cca 35 let, kdy se ve sportu pohybuju v různých úrovních a odvětvích, je letošní tým FBC Letka starší žáci tím nejlepším, co jsem měl možnost zažít a měl tu čest se účastnit. Nebudu jmenovat, je to týmový sport. A tou největší hodnotou je právě ten tým - tým, kde jednotlivci svým zaujetím pro věc dokáží využít jediněčnost své individuality ve prospěch týmu. Díky, strži!!!

Předstupeň pomyslného vrcholu kariéry mládežnického sportovce tvoří kategorie dorostu a juniorů. Přes počáteční problémy, místy až frustraci, se nakonec podařilo trenérskému duetu Nevřela-Bažan vybudovat konkurenceschopná družstva, která sice s kolísavou výkonností, ale přesto dokázala zlepšovat svoji hru a postupně stoupat herně i tabulkově. Těžký přechod z žáků do vyšších kategorií úspěšně absolvovalo hned několik hráčů na začátku sezóny. A i v průběhu se postupně integrovali další, takže o perspektivu v nadcházející sezóně nemám obavy.

Velké díky patří rovněž Standovi Josefusovi, který produkuje individuální domácí trénink pro ty hráče, kteří pochopili nutnost pracovat na sobě i mimo rámec oficiálních tréninkových jednotek. A v neposlední řadě gólmanskému specialistovi Luboši "Guruňovi" Babišovi, který řídil trénink našich brankářských nadějí a intenzivně pracoval na vylepšení schopností hráčů na tom pro tým tolik klíčovém postu.

Sezóna skončila, každoroční sportovní meeting jakožto slavnostní zakončení nás s ohledem na okolnosti pravděpodobně mine. Druhý ročník kempu je taky s velkým otazníkem. Přípravy na příští sezónu budou pokračovat bez ohledu na pochopitelné překážky. Příslibem je i úspěšný nábor v právě skončeném ročníku, nicméně brány pro nové členy nejsou nikterak uzavřeny. Od sezóny 2020/2021 budeme od žáků trénovat 3x týdně, nově i na hale v Malých Hošticích. Pevně věřím, že cesta, kterou jdeme, je správná a dobře nastavená a rozvoj hráčů i klubu bude s rostoucí intenzitou pokračovat i po odeznění momentální a přechodné situace.

Závěrem mi dovolte znovu poděkovat všem hráčkám a hráčům, fantastickému trenérskému týmu a zejména pak vám, rodičům. Jelikož jsem sám otcem, plně si uvědomuji náročnost rodičovské role v dnešním světě. A smekám pomyslný klobouk před vámi, kteří v jinak nabitém a náročném programu chcete vozit své ratolesti na tréninky a trávit víkendy po leckdy ne úplně komfortních halách, místo toho, abyste se věnovali svým koníčkům nebo relaxaci. Trávit čas takovou banalitou, jako je florbal, je trochu projevem bláznovství. Nicméně jsem přesvědčen, že to má smysl a že věci, které se děti při tom našem sportu naučí, přinesou zlepšení jejich životů v budoucnu. Cenné zkušenosti, a jak doufám, i skvělé zážitky budou něčím, na co budou ještě dlouho vzpomínat. A to je asi nejdůležitější, proč to všechno vlastně děláme.

Do příští sezóny přeji staronovému headcoachi Adamu Wollnému zejména znovunalezenou radost z trénování a nám všem pak spoustu radosti a skvělých zážitků nejen s florbalem!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace