Puletkalitzerova cena díl 10. - Šiny

Ahoj Letkaři!

Ve sváteční čtvrtek, kdy se oslavoval Den vzniku samostatného československého státu, nás čekalo další kolo 1. ligy mužů, ve kterém jsme na naší palubovce přivítali kluky z Brna. Jejich uším lahodící hantec byl pro některé naše plejery natolik velkou překážkou setkání se, že jsme měli k dispozici pouhých 11 statečných hráčů do pole.

Predikovali jsme náročnou šichtu, neboť Brno přijelo v kompletním složení a aktuálně okupuje první flek v naší ne tak docela běžné lize. Tímto bych chtěl pozdravit golmana z daleké Soběslavi, který náš tým minulý víkend učaroval svým stylem a nejedním fantastickým zákrokem dal vzpomenout na Dominátora v jeho nejlepších letech. To všechno v zápase běžné jihočeské ligy, jehož jsme se v roli diváků zúčastnili. Autor článku se nechal unést, nyní zpět k našemu zápasu s psíky.

Do první třetiny jsme vstoupili v souladu s taktickými pokyny našeho kouče (pozn. redakce: Ne opravdu se nejedná o youtubera Petra Máru). To se nám vyplácelo a dostali jsme se dvakrát do vedení. Toho času jsme byli ještě relativně plni sil a Brnu jsme zdatně vzdorovali ve všech herních činnostech. Po první třetině tedy na světelné tabuli svítilo skóre 2:1 pro domácí.

Vstup do druhé periody se nám bohužel nepovedl a hned z prvního střídání lacině inkasujeme, 2:2. Dále se hrál vyrovnaný florbal, kdy brněnští florbalisté sice kontrolovali míček na svých holích, my je však k ničemu většímu poctivou obranou nepouštěli. Během tohoto období utkání padlo po góle na obou stranách a ve chvíli, kdy hlasatel ohlašoval poslední dvě minuty druhé třetiny, se zdálo, že do šaten se půjde za vyrovnaného stavu. Bulldoci však byli proti a dvěma slepenými góly překlopili stav na jejich stranu. 3:5 z našeho pohledu po dvou třetinách.

Nic jsme však nezabalili a nahecovaní jsme vstoupili do třetí třetiny. S vírou v otočení, v tom čase, nepříznivě vyvíjejícího se utkání. Makali jsme, dřeli jsme, bohužel to nakonec nestačilo. Začala se projevovat početní převaha hostů, kteří nás postupem času fyzicky stále výrazněji a výrazněji přehrávali. Ve třetí třetině ještě jednou inkasujeme, sami se už nezmůžeme na žádnou brankovou korekci skóre, a to ani při závěrečné powerplay. Utkání s aktuálním lídrem tabulky tak prohráváme 3:6. Vzhledem k okolnostem, kdy jsme celé utkání odehráli na dvě pětky, se však dle mého názoru nemáme za co stydět. Dlouhou dobu jsme hostům zpod Špilase zdatně konkurovali. Jak se později ukázalo, fyzické zásoby v našich rezervoárech nejspíše nejsou takové, jako ty bájného dromedára, a tak nám ve třetí třetině síly opravdu došly. Nejenom kvůli tomu jsme tedy čtvrteční utkání výsledkově nezvládli.

Na závěr bych rád poděkoval klukům z juniorky, kdy i přes poměrně malou diváckou návštěvu, jež se rovnala čísla dresu Maria Balotelliho z dob jeho největší fotbalové slávy, nebylo slyšet vlastního slova a tito démoni nám tak opět vytvořili skvělou atmosféru. Kluci DÍKY! Ze zápasu si odneseme další cenné zkušenosti a v sobotu hurá na Kladýnko. Třeba si Jarda s Plekym přijdou pro podpis.

Díky a čau, kluk z MOHELNICE, z toho bájného MĚSTA.

LETKAVSRDCI!!!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace