Přinášíme rozhovor s tvůrkyní našeho maskota Wingyho.

Dobrý den Báro,
na úvod Vás poprosím o krátké představení své osoby.
Jsem ilustrátorka a grafička, zaměřuji se hlavně na ilustraci cestopisů a průvodců. Obecně se kolem tohohle tématu točím, spolupracuji s cestovateli a cestovkami, ať už jako ilustrátor, tak i průvodce. Nicméně toho dělám mnohem víc.

Ve svém civilním životě se věnujete grafice, máte za sebou několik výstav a sedm ilustrací knih. Kde se ve Vás vzala láska ke grafice a kdy jste poznala, že máte k tomuto určité nadání?
Moji rodiče to prý viděli hned, jak jsem vzala do ruky tužku a vedli mě k tomu dál přes různé výtvarné kroužky až po školu. Já jsem za to ráda protože mě samotnou to moc bavilo i když jsem úplně nevěřila, že se tím dá živit. Člověk musí být hodně trpělivý ale jde to. Pojem grafika má sám o sobě hodně velký rozptyl byla bych nerada, aby si to lidé pletli se samotnou ilustrací. Ale pravdou zůstává, že grafika může být kreativní i hodně technická záleží na tom na co se zaměřuje.

Pokud se bavíme o ilustraci knihy, jak dlouhý časový úsek je k tomu potřeba? Můžeme znát nějakou knihu, která prošla Vaší tvorbou?
Na to se mě ptá hodně lidí, ale je těžké na to odpovědět, záleží o jakou knihu jde kolik ilustrací má jestli jsou černobílé nebo jednobarevné a kolik detailu by si autor přál. Ale v průběhu společně s dalšími lidmi, kteří na knize pracují, pracuji cca půl roku. Zatím největší knihu, kterou jsem ilustroval v plné barvě i parádě byla a bude Mexikopedie, kniha o Mexiku od Evy Kubátové. Píšu bude, protože společně připravujeme další díly. Mexiko má tak bohatou kulturu, že se nedá nacpat do jedné knihy. Druhý díl bude mít ještě větší šmrnc, protože jsem stihla mezitím Mexiko díky autorce navštívit.

Když Vás Jirka Friedecký oslovil s prosbou o vytvoření maskota florbalovému klubu, co Vás jako první napadlo?
To je super! To chci dělat!

Byla to pro Vás výzva? Přeci jen se věnujete ilustraci cestopisů a průvodců.
Mě to připomnělo, jak jsem dělala k animovaným filmům character design a hrozně mě to bavilo, kreslit postavu ze všech stran se všemožnými emocemi a v různých kostýmech. Nějakým způsobem to výzva byla, nikdy jsem takhle dopodrobna postavu nekreslila k tomu a s anatomií florbalového míčku, několikrát jsem se zamýšlela nad perspektivou a fyziologií tak speciálního maskota. Určitě bych si to zkusila znovu!

Jak vlastně taková tvorba maskota probíhala a co pro Vás bylo při tvorbě nejdůležitější?
Asi jeho sportovní duch. Jelikož florbal aktivně nehraji projížděla jsem internetem, abych nasála jeho atmosféru. Chtěla jsem se vžít do člověka nebo dítěte, který hraje florbal profesionálně nebo jako koníček, takže jsem nějakou dobu vstřebávala informace a nechala se inspirovat. Vypsala jsem si několik prvků, které symbolizují tento sport a zaměřila se i na to pro koho je maskot určen a na základě toho jsem vytvořila několik návrhů.

Pokud bychom měli zkusit odhadnout počet hodin, kolik taková tvorba zabere, o jak velkém kvantu hodin se bavíme?
Mám počítat jen čas kreslení nebo i hledání informací a obrázků? Na to se těžko odpovídá, ale asi bych to shrnula cca do dvou měsíců práce.

A poslední otázka – klasické nebo moderní umění?
To je hodně těžká otázka. Já mám ráda obrazy, které mě neruší a strhávají pozornost, abych je mohla mít doma a cítila se tam jako doma. Takže klidně konkrétní i abstraktní obrazy, oboje má svoje kvality, účel i způsob, kterým se vyvíjely. Ale za mě to zatím nebude dramatické baroko ani psychedelický surrealismus, na to se ráda podívám v galerii. Přeci jen obrazy tu jsou, protože nám předávají určité emoce a každý z nás je vnímáme jinak podle toho jací jsme.