Summary

Pololetní vysvědčení a prázdniny, které tak zle poznamenaly účast hráčů na domácím turnaji mlžů, nám rozdělili sezónu na pomyslné dvě části. Jak jsou na tom týmy po té první a jaké jsou výhledy do té druhé? Přinášíme krátké summary a vizi na zbytek sezóny.

Přípravkáři se vpravují do florbalu jako takového, zvykají si na nový kolektiv, na to, jak pracovat na tréninku a na ten hluk a vše okolo na turnajích. Elán a radost jim nechybí, trocha té nezbednosti taky patří k věci a postupně se zapravují do florbalového kolotoče. Na turnajích střídají lepší chvilky se slabšími, výkony jsou nevyrovnané. Někdy je předváděná hra dobrá a to ke spokojenosti trenérů stačí. Když však výkony a nasazení neodpovídají, nebaví to ani hráče, ani trenéry – a to je důvod k pilnějšímu tréninku.

Elévové na dvou hřištích zápasí také s kolísavou formou. Systém dvou hřišť nám dlouhodobě nevyhovuje. Logicky se nabízející přirozený přechod z trojkového na pětkový florbal pro elévy na větší hřiště systém 4+1 želbohu naráží na nepochopení na unii, takže se s tím musíme popasovat stejně jako ostatní. V týmu je několik hráčů, kteří začínají až v této kategorii, a tak dohánějí tréninkové manko. Naopak je zde i několik zkušených matadorů, kteří pravidelně nastupují i za vyšší kategorii a ti herně i výsledkově táhnou celý tým.

Mlži, s již stabilní podporou několika elévů, podávají v sezóně (až na výjimky) výborné výkony. Předváděná hra je leckdy potěchou pro oko trenéra a celkově se jedná o vydařenou sezónu, navzdory tomu, že záda jim v brance kryje elévský (!) brankářský duet Špánek-Halfar, který sbírá zkušenosti na velkém hřišti. Málokdy ovšem hraje tým v plné sestavě, na turnajích se pravidelně potýká s řadou omluvenek a tomu je nutné přizpůsobit i styl hry, který nám není vlastní. V průběhu sezóny jsme ve svém středu uvítali navrátilce Ondru Praska, na kterém herní výpadek není nijak znát a jedná se o vítanou posilu – věříme v další! Plán do konce sezóny je zahrát si konečně v plné sestavě a vrátit se tak k agresivnímu hernímu pojetí.

Tým stržů kolem reprezentanta Martina Döhnera se rozjížděl pomaleji, ale s postupem času se hra zvedá, spolu s individuálními výkony nově zapracovaných hráčů jako Franta Vyhnálek a Miki Kurka. Ti sice začali s florbalem později, ale pravidelným tréninkem a hlavně nasazením a běhavým stylem eliminují nedostatky způsobené příliš krátkou přípravou. Mlži, doplňující kádr starších žáků, jsou více než platnou částí týmu, který má za sebou jedno zaváhání z turnaje v Odrách, a i přesto momentálně okupuje třetí pozici tabulky s jednoznačně nejvyšším brankovým rozdílem. Jako první mládežnický letkařský tým mohou letošní strži reálně pomýšlet na výhru v soutěži a vše mají ve svých rukou. Když to ve zbytku sezóny klapne, bude to vpravdě takové malé florbalové Nagano.

Vstup do sezóny se dorostencům příliš nevydařil, když prohráli několik utkání v řadě. Ale po vlahém startu kluci začali makat a také zužitkovávat zkušenosti z juniorské kategorie, za kterou spousta z nich nastupuje. Aktuálně se drží ve středu tabulky, už 4 zápasy v řadě neprohráli a věříme, že o víkendu tuto sérii prodlouží. Pokud nepoleví v tréninku a budou makat, můžou se dostat až do vysněné TOP 3.

Juniorský tým vstoupil do své první sezóny a statečně se pere se svými soupeři. I když několik zápasů gólově nevyšlo nebo chybělo pověstné štěstíčko, byly z toho 3 výhry a několik těsných proher. Nejdůležitější jsou však nabyté zkušenosti s novou, rychlejší soutěží, které kluci získávají v každém zápase. Zlepšující se hra je příslibem pro další utkání i další sezónu. Kluci určitě ještě nějaké body v posledních 6 zápasech urvou.

Do zbývající části sezóny tedy přejeme holkám a klukům hodně radosti z florbalu, parádní zážitky i nově nabyté zkušenosti, kvalitní trénink a těžké zápasy. Rodičům a fanouškům děkujeme za jejich pomoc a podporu a trenérům za jejich čas a trpělivost se svými svěřenci.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace