Zlatá premiéra přípravky v nové sezóně!

Halovky, celozrnné tousty se šunkou a sýrem, banán a mandarinka, čistá voda, trenérské desky, fix – uf, snad mám všechno. Ještě trenérské klubové tričko! Na turnaj jako trenér jsem se chystal po strašně dlouhé době, ani si nemůžu vzpomenout, kdy naposledy jsem stál na střídačce.

Příprava na turnaj se nesmí podcenit, proto si chystám věci už v pátek odpoledne – věřím, že děti to mají stejně a nehledají ještě ráno dres a florbalku, když už taťka s mamkou sedí v autě a jsou připraveni k odjezdu. Vlastně – pro nás trenéry začíná příprava na turnaj už týden před turnajem – posíláme informační e-mail přes klubový informační systém, děláme nominaci, domlouváme se, kdo všechno s dětmi pojede. Když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně příprava na nový turnaj začíná už po tom posledním – s trenéry si řekneme, jak jsme hráli, jak se dětem turnaj líbil a co je třeba zlepšit do toho příštího a na co se trošku více, v rámci vývojového diagramu Letkaře, zaměřit.

Je 6:15 sobota ráno a zvoní budík – vyrazit do práce, tak si řeknu, že si dám ještě pět minut. Dneska je ale turnaj, takže to nepřipadá v úvahu. Ranní hygiena, poslední kontrola věcí a toho, zda mám opravdu všechno, nasadit snapback a vzhůru do Petrovic. Nervozita a nadšení, takové pocity se ve mně střídají ještě těsně před prvním zápasem – přeci jen bych to nerad dětem špatnou radou nebo slovem pokazil.

Sestavu máme, i přes řadu omluvenek, silnou – Maty, Maty, Vašo, Kiki, Péťa, Víťa. Do hry jsou připraveny i holky Terka s Adélkou. Nemám strach, že to dneska nebude skvělý turnaj. Nasvědčuje tomu i nálada před prvním zápasem, na který se už všichni moc těší. Takže vzhůru na zvířecí rozcvičku a rychlé 1vs1 na hřišti a jdeme na to!

V prvním zápase na nás čekají staří známí z FBC Ostrava – soupeře známe z předsezonního turnaje a víme, že když zahrajeme tak, jak umíme, tak jej porazíme (takhle to ostatně máme u všech soupeřů – záleží jen na nás, jak moc to vítězství chceme). Zápas je poměrně jednoznačný, valnou většinu jsme na míčku, snažíme se o pěkné kombinace, které vedou k brankám v soupeřově síti. Výsledek 9:1, nebylo co řešit. Svou první branku vůbec vstřelil Péťa, musím schovat míček a podepsat mu ho!

Do druhého zápasu nastupujeme proti Petrovicím, které jsou ve svém domácím prostředí a halu znají jako svoje boty. Zápas je to, alespoň na branky, poměrně vyrovnaný, na šance a držení míčku však jednoznačně v náš prospěch. Snažíme se, seč nám síly stačí, na hřišti akce střídá akci, ale naše střelecké štěstí zůstalo v šatně. Na branku soupeře hrajeme takovou tyčkohru, že nám trenérům ještě zvoní v uších na pondělním tréninku. Bylo to drama, ale se šťastným koncem pro nás – vítězíme 3:2. Jak se později ukázalo, byl to i zápas o první místo.

Třetí zápas na turnaji, podle papírového předpokladu, nás čeká nejtěžší soupeř Karviná. Soupeř, který je na tom tradičně dobře pohybově a také florbalově. Nebojím se říci, že to byl nejkrásnější zápas turnaje. Branku jsme dali my, soupeř pak chvíli vedl, do poločasu se však šlo za vyrovnaného stavu. Dvě rychlé akce rychlíka Matyho na začátku poločasu druhého nám pak daly pohodlný náskok a klid na florbalky. Maty v brance se vytáhl a když chytil navíc ještě samostatný nájezd, mohli jsme slavit výhru 7:5 a jistotu prvního místa na turnaji! První branku ve své florbalové kariéře si zapsal Víťa, takže musím schovat druhý míček. Možná bych si měl vyjednat nějaké slevový kupón na tejpovací pásky, které při popisování míčků používám, letos těch prvních zásahů bude ještě hodně.

V posledním utkání nás čekali další staří známí, tentokrát z Krnova, které známe z celé řády přátelských zápasů a turnajů. Do hry už naskakují, protože chtějí, i Adélka s Terezkou – snaha a nasazení se jim nedá upřít, někteří starší kluci by se od nich mohli učit. Utkání se hraje ve výborné atmosféře, kdy se k fandění dětí přidávají i rodiče. To se hned hraje panečku jinak! Akce střídá akci a o pěkné šance tak není nouze. Výsledek je pro nás lichotivý, vítězíme 7:2. Pohár za první místo je tak ve správných rukách.

Za trenérský tým bych chtěl poděkovat za první turnaj všem klukům a holkám, kteří nastoupili – snažili se, běhali, plnili naše rady a tipy (někdy více a někdy méně, ale to vybrousíme) – a samozřejmě také rodičům za jejich podporu a soupeřům za férové a pěkné zápasy. Tak teď ještě zkontrolovat šatnu, zda si tam někdo nezapomněl dres, boty nebo hlavu a vyrazit směrem domů, dát si krátký odpočinek a pak už s ostatními trenéry probrat dnešní turnaj (co se povedlo více, co se povedlo méně) – Fido sice už volal 3x během turnaje, takže o program mezi zápasy nebylo pochyb – a připravit se na ten příští – další turnaj přípravky nás čeká totiž už 7. listopadu v Kopřivnici! Zlatá premiéra přípravky v nové sezóně!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace