460_20260226_093358.jpg

Konec jedné éry: Po sedmi sezonách se loučí s mužským áčkem Honza Hranický

Sedm sezon, 130 zápasů a 126 kanadských bodů. Čísla, která mluví jasně – stejně jako stopa, kterou za sebou zanechal v dresu mužského áčka. Zranění bohužel udělalo tečku za jeho aktivní kariérou, ale vzpomínky na ikonické zápasy a roky strávené v Letce zůstávají.

Sedm sezon, 130 zápasů a 126 bodů. Když se za tím obdobím ohlédneš, co pro Tebe dres Letky znamenal a na co budeš vzpomínat nejvíc?

Sedm sezon v Letce určitě vnímám jako podstatnou část mého života, na kterou budu vždy rád vzpomínat, ačkoliv ne vždy to byla procházka růžovou zahradou. Rád si zavzpomínám na některá vypjatá utkání v 1. lize, která jsme ještě hráli v Hošticích a dokázali tam porazit nejednoho giganta :)

Kdybys měl vybrat jeden moment – zápas, gól nebo situaci – který tě nejvíc vystihuje jako hráče Letky, který by to byl a proč?

Asi když jdu do šatny se zraněným hamstringem :) Jinak těžko vybrat jeden moment, ale pokud bych nějaký musel vypíchnout, tak asi ikonický zápas v Českých Budějovicích, kde jsme připsali klíčovou výhru a do play-off jsme tak postoupili z doposud historického 5. místa. V šatně pak probíhalo solidní bláznovství. A jako bonus se mi tam podařilo zaznamenat hattrick během asi tří minut, ale to je jen takový nepodstatný detail :)

Zranění je krutá tečka. Kdy jsi definitivně pochopil, že tělo už ti nedovolí pokračovat, a jak těžké bylo si to přiznat?

Už delší dobu jsem vnímal, že se konec nezadržitelně blíží. V plánu bylo dohrát tuto sezónu, ale když jdeš do každého tréninku/zápasu s tím, že se soustředíš spíš na to, aby ses nezranil, než na samotný výkon, tak už tam není radost ani chuť. Zkrátka jsem cítil, že už nejsem schopen týmu florbalově dát to, co dříve, a proto jsem se rozhodl skončit rovnou, než to lámat přes koleno. Těžké to bylo, ale už jsem byl na tento moment v hlavě připraven.

Za těch sedm let ses potkal s řadou spoluhráčů i trenérů. Co ti klub dal nejen florbalově, ale i lidsky?

Především fantastické zážitky nejen na hřišti, ale i mimo něj. V průběhu let jsem zde pochopil, že to není jen o mužském A-týmu, ale o klubu jako celku, kde je spolupráce napříč všemi úrovněmi klíčová pro to, aby byl klub úspěšný a dařilo se mu na všech frontách.

Co bys chtěl vzkázat fanouškům a klukům v kabině, kteří budou v dresu mužského áčka bojovat dál – ať už o play-off nebo o další sezony?

Klukům bych vzkázal, ať nehází flintu do žita a v posledním zápase základní části ještě máknou, abychom si s fanoušky mohli užít kvalitní zápasy v play-off. No a fanoušky vyzývám, aby v neděli nelenili a dorazili kluky podpořit, protože já určitě dorazím zafandit!